4.Jsem tady doma..

11. září 2011 v 17:33 | Katka |  změna je život



Další díl povídky změna je život. Doufám, že se vám bude líbit :)


...V Praze bylo nádherně, ale jsem ráda, že jsem doma. Hrozně rychle jsem si zvykla tady. A jsu ráda, že mohu bydlet tady, že mám možnost být tu.
...Je už pondělí a já zase musím vstávat do školy. Dnes se ale těším ! Uvidím po víkendu všechny, hlavně Tomáše. Rychle vstanu a jdu do koupelny. Vypadám jako bych přiletěla z Marzu. Rozčešu si vlasy, které se mě v noci zacuchaly. Vyčistím zuby a utíkám dolů do kuchyně, kde na mě čeká mamka se snídaní. Rychle ji sním, dám si do kabele svačinu a pití a valím zpátky nahoru namalovat se. Když jsem byla namalovaná, ještě jsem si přelakovala vlasy a rychle jsem utíkala oblíct si bundu a boty. Nakonec jsem se rozloučila s mamkou a spěchám na autobus. Vždycky se někde zaseknu a pak nestíhám. V nejhorším bych šla ten kilometr pěšky nebo jela dalším autobusem. Naštěstí jsem došla v čas a ještě jsem tak minutu čekala. Mezi tím přišla Katka s Dii. A tak jsme spolu nastoupili do autubusu a jeli do škole. Stihla jsem jim říct co mě napsal Tomáš a jak jsem se měla v Praze. Autobus byl už před školou a my museli vystoupit. Ale co mě zarazilo, bylo to co jsem uviděla. Na zastávce čekal Tomáš. Vystoupila jsem a šel za nama. Holky cosi zadrhotali, že nemají svačinu a že musí do obchodu. Ale mě to ani moc nevadilo. Tak jsem šla s Tomášem kousek od školy ke hřišti, kde si zapálil cigaretu a povídali jsme si..
... "Tak jak bylo v Praze ? " zeptal se trošku roztřeseným zvědavým hlasem. Chvíli jsem přemýšla co řeknu byli jsme kamárádi, ale nechtěla jsem říc něco čeho bych litovala. "Dobře, ale jsem ráda, že jsem doma. Ty cesty autobusem nesnáším." Usmál se a omylem na mě foukl kouř. "Je promiň" začal se omlovat "já nechtěl." "To je dobrý, jsem na kouř zvyklá. A jak ses měl ty ?" vyhrkla jsem ze sebe a nadechla se vzduchu smíchaného s kouřem. "Normál. Hrozná nuda tu byla. Půjdeš se mnou teda na ten ples ? " podíval se na mě a já nevěděla co říct. Díval se na mě svíma čokoládově hnědýma očima a mě připadlo jako by se zastavil čas. Nevím jak dlouho jsem se na něj dívala, ale bylo to asi hodně dlouho na to, aby do mě opatrně šťouchl a já se konečně vrátila na zem. "Seš v pohodě ? " zeptal se trochu rozpačitě. "Jo, už jsem. Samozřejmě že půjdu s tebou." usmála jsem se a bylo vidět, že se mu ulevilo."Už jsem se bál, že ti řekl někdo jinej." Drze se na mě usmál a típl cigaretu. Oplatila jsem mu jeho úsměv a zvedla se."Pudem, ať nemaj keci." Souhlasně vstal a vyšli jsme směrem ke škole...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Která postava by se měla objevovat častěji ?

Tomáš
Nik
Diana
Katka
blonďáček z autobusu

Komentáře

1 Lee Lee | Web | 10. listopadu 2011 v 10:27 | Reagovat

Pěkné, umíš pěkně psát jde ti to :)) jen tak dál libí se mi to co píšeš. :)

2 Roni Roni | Web | 28. ledna 2012 v 19:03 | Reagovat

Ty jo. Jsi dobrá. Určitě si jdu přečíst pokračování, zase. Skvělý prostě.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama